Tomáš Baťa. To není jen jméno, to je pojem. A právě život, práce a odkaz Tomáše Bati je alfou a omegou autorské divadelní hry Petra Vacka ´Baťman´ s podtitulem ´O ševci, který dobyl svět´, s níž do Jablonce přijelo Divadlo Na Jezerce Praha.
Pod režijním vedením Petra Vacka se v roli samotného Bati objevil David Suchařípa, investigativního novináře svěřila režie Ivo Šmoldasovi, vypravěčkou příběhu byla Miluše Šplechtová a v ostatních rolích se blýskli Jan Řezníček, Martin Leták, Ondřej Dvořák a Jolana Jedličková.
Strohá, ale velmi propracovaná a funkční scéna Jana Balcara spolu s hudbou Václava Tobrmana poskytovaly vysoce stabilní odrazový můstek pro dokonalé herecké, pěvecké i taneční výkony všech protagonistů. Dvouhodinovka, popisující osobu Tomáše Bati a jeho rodiny přinesla jak známé pravdy, tak odborné informace, které tvůrcům poskytla Nadace Tomáše Bati ve Zlíně. A tak se na jevišti střídaly obrazy rodinného Baťova života s jeho inovativními firemními přístupy, připomněli jsme si jeho pády, které byly vždy odrazovým můstkem k něčemu novému, jeho vize, nezdolnost a neutuchající pracovní nasazení ´, zkrátka všechno to, co dělalo Baťu Baťou. A k tomu všemu nám režie dodala skvěle namíchaný koktejl zábavy, informací i vzpomínek na člověka, který stál za zrodem světově proslulé obuvnické společnosti, a který věřil, že poctivá práce a víra v lidi dokáží zázraky. A když divadlo zalila mlha a ozvala se ohlušující rána, znamenající pád letadla, rozhostilo se v hledišti mrazivé ticho. Ale právě tehdy jsme si uvědomili, že Tomáš Baťa není pouhým jménem z učebnic, ale je symbolem, který v nás stále plane. Představení Baťman je tak poctou nejen muži pevné vůle a gumových podrážek, ale nám všem, kteří po krkolomných pádech dokážeme znovu vstát. A my již víme, že i malá myšlenka může dát vzniknout impériu, a že srdce Zlína nikdy nepřestane být v Baťově rytmu.
Za mě je Baťman nejlepším počinem Divadla Na Jezerce za poslední roky, páč tohle se opravdu povedlo. (ims)
