Pluto je prostorem pro prvotřídní výkony čtveřice protagonistů: Vandu Hybnerovou (Max), jejíž podstatou je zmatenost, ale něžná, jemná a přeci opravdová. Anna Polívková v roli Bosse přináší křehkou grotesknost, snoubící lehký smutek s bujarým veselím. Radim Vizváry je v roli George doslova ztělesněním vizuální poezie, jako by sem spadl z jiné dimenze (zřejmě z té, odkud bere Laterna magika inspiraci). Jeho výkon je přesný, citlivý a dokonale propojený s obrazem i zvukem. Radim Vizváry má zkrátka scénu v krvi. Poslední ze čtveřice, Trygve Wakenshaw coby Pietr, doplňuje celek příjemně absurdní energií, posouvající inscenaci do hravosti i znepokojení zároveň.

Koncert s absolutně výstižným názvem Da pacem byl vyvrcholením rozsáhlé spolupráce dvou pěveckých sborů, konkrétně jabloneckého Smíšeného pěveckého sboru Janáček a chorálního sdružení Chorvereinigung Sachsenring z německého Zwickau. Sbory spojila myšlenka společného nastudování děl dvou žijících skladatelů. Prostor dostalo The Armed man: A Mass for Peace Karla Jenkinse a Missa Brevis Pastoralis Jiřího Pavlici.

Milou komedii dvou herců ´V závěji´ přivezlo do jabloneckého kulturního stánku Komorní divadlo Kalich Praha. V režii Jakuba Nvoty zhlédlo našlapané divadlo příběh dvou lidí, kteří by se za běžných okolností nikdy nepotkali.

Přání je zpočátku pouze hrou o náhodném setkání, postupně ale přechází do hořkosladkého vyprávění o běhu času, promarněných příležitostech a touze po druhé šanci. Ukazuje, jak přínosný může být váš vlastní wish list. A jak dobré je nelpět na zažitých stereotypech. Opět se vrátím k výkonu Jany Paulové, která dokázala být ženou vamp i křehkou stárnoucí dámou s grácií hodnou obdivu. Motiv přání prolíná hru od začátku do konce a všechny postavy se v něm musí vypořádat s vlastními touhami, s prožitými zkušenostmi, i tím, co nestihly a už ani nestihnou.

Patnáctý ročník amatérské pěvecké soutěže Hvězdy nad Ještědem rozzářil Městské divadlo Jablonec nad Nisou v sobotu večer. A stejně jako teenageři, kteří si v patnácti letech chodí pro občanku a jsou zodpovědní za své činy, i soutěž jako by dospěla. Je v ní stále ta hravost mládí, ale i zodpovědnost, skvělá organizace, hvězdní soutěžící, a ještě hvězdnější porota. Zkrátka a dobře, Finálový večer Hvězd nad Ještědem svítil jako polární záře (která byla shodou okolností k vidění i na noční obloze).

Lenny, vlastním jménem Lenka Filipová, je dcerou známé české interpretky stejného jména a pod uměleckým jménem Lenny dobývá nejen český hudební svět už pěkných pár let. Navzdory svému mládí (v září oslavila dvaatřicáté narozeniny) je výjimečnou zpěvačkou, písničkářkou, skladatelkou i klavíristkou, což v Jablonci předvedla měrou vrchovatou.

Městské divadlo Jablonec se díky Pražskému kytarovému kvartetu ve středu ponořilo do světa tónů a nevšední hudební krásy. Již první ´hrábnutí do strun´ předznamenalo večer, který kloubí virtuozitu s úctou k hudbě, a které vyznívá jako rozhovor čtyř duší, které se poslouchají, odpovídají si a vytvářejí harmonii, přesahující hranice běžného vnímání.

Koncert Kalabis Quintet, které prezentují flétna, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot, byl bezesporu velmi příjemným večerem komorní hudby, která hladí duši. Dámské dechové kvinteto v něm ukázalo nejen svoji technickou jistotu, ale rovněž citlivý přístup ke každému z interpretovaných děl.

Kdo by neznal realistické drama Viléma a Aloise Mrštíkových ´Maryša´. Příběh dívky z moravského venkova, kterou rodiče donutí ke sňatku s bohatým vdovcem Vávrou, se rozhodl nastudovat Lučanský divadelní spolek a D25 Divadlo Jiřetín pod Bukovou společnými silami.

Tomáš Baťa. To není jen jméno, to je pojem. A právě život, práce a odkaz Tomáše Bati je alfou a omegou autorské divadelní hry Petra Vacka ´Baťman´ s podtitulem ´O ševci, který dobyl svět´, s níž do Jablonce přijelo Divadlo Na Jezerce Praha.