Jak sama Polívková přiznala, záměr vybudovat si ženskou klaunskou hru v ní zrál už dlouho. Oslovila tedy Marthu Issovou, s níž svého času bydlela na koleji a s níž ji pojí dlouholeté přátelství. Pak nastalo období zkoušek rozličných gagů, situací i nálad.









