„Ložnicovky“ je výstava foto-obrazů čtvercového formátu. Zdrojem mi byly vlastnoručně vypěstované gladioly, jejichž přenádherné tvary a barvy se staly terčem mých makro objektivů. Od vypuštění této kolekce do světa s čistým srdcem, uplynula poměrně dlouhá doba. Každý z obrazů nese svůj název. Jedná se o lidské ctnosti a inspirací mi byly barokní sochy Matyáše Bernarda Brauna ze zámku Kuks.

„Mlhožení“ je souborem fotografií, jejichž společným znakem je krajina halící se do mlžného pláště jako by se chtěla ukrýt a vše zahalit tichem plným očekávání.

Pojďme se tedy společně alespoň na chvíli zastavit a žasnout nad dokonalostí přírody kolem nás. Nahlédněme do makrofotografie, která mě fascinuje ze všech fotografických disciplín snad nejvíce, do krajiny, skrývající svou krásu před zraky všeho živého pod závojem z mlh.

Vítám vás na úžasném výletě do světa plného vzrušujících momentů a objevů, pouhým okem leckdy neviditelných. Vítám vás do světa rozmanitých tvarů, fantazie, barev a vůní…

Vlaďka Dvořáková

Celý popis

Skrýt popis

Výstava ke 100. výročí narození Františka Dutky. 

František Dutka *18. ledna 1920  +17. února 2009

Tatínek se narodil v Jindřichově Hradci jako nemanželský syn Terezie Dutkové, odkud v roce 1931 odjel jako adoptivní syn sedláka Bergmana do Cetenova. Od roku 1942 pracoval i bydlel u chalupníka Kühna v Českém Dubě.

Už v Cetenově začal s malováním obrázků pro radost a po válce se rozhodoval, kterým směrem se vydat, když nechce celý život hospodařit na polích a kolem domácího zvířectva. V roce 1949 si ho ve výběrovém řízení vybral Architekt Oldřich Palan, který vlastnil firmu uměleckého malířství v Jablonci nad Nisou a tak se sem na jaře přestěhoval. Doba po únorové revoluci však živnostníkům nepřála a panu Palanovi s nástupem socializace bylo zakázáno provádět jiné práce, než malířství pokojů a posléze mu byla firma úplně odňata a všichni zaměstnanci se stali zaměstnanci „Komunálních služeb města Jablonce nad Nisou.“ Tak režim zhatil tatínkovu počínající uměleckou dráhu a jako malíř pokojů se živil celý život.

Ale jeho velký koníček, malování obrazů, se stal neodmyslitelnou součástí jeho života. Stal se žákem akademického malíře Franty Patočky a s několika dalšími „spolužáky“ velmi často o víkendech vyjížděl s malířským stojanem za tématy k malování do přírody. Skicák a tužka ale patřila k „povinné“ výbavě i když se vydával na výlety s rodinou.

Za svůj život namaloval na 300 obrazů, z nichž převážná většina zůstala v rodinách jeho dětí a vnoučat.

Tato kniha vychází u příležitosti jeho nedožitých stých narozenin jako vzpomínka na velkého koníčka, kterým byl vyplněn jeho celý život. Neobsahuje všech 300 obrazů, neboť jich mnoho ještě za svého života rozdal svým přátelům, známým i příbuzným. S některými se i nerad loučil a tak ještě než jej věnoval, namaloval ho znovu.

Těžko se nyní určují konkrétní místa, odkud témata pocházejí, proto je kniha rozdělena do kapitol a jednotlivé obrazy nejsou přesně pojmenovány. Přesto věřím, že kniha splní svůj účel a ti, kterým se dostane do ruky u ní prožijí krásné chvíle.

Jana Zelenková dcera      František a Martin synové

Celý popis