Aktuální výstava

NĚCO K ŽITÍ

19. 3. — 19. 4.

Erwin Kukuczka se narodil 27. května 1944 v Istebném. Malý Erwin byl poslán do německého výchovného ústavu. Maminka podlehla tuberkulóze (1946). Domů k otci a maceše se vrátil až po válce. Dětství však nebylo zcela šťastné. Velmi brzy se musel poprat se životem sám. Vyučil se hutníkem a pracoval v Třineckých ocelárnách. Po svém vystoupení na celopodnikové schůzi byl propuštěn a odešel do Prahy. Shodou okolností se dostal do prostředí kultovního divadla Orfeus, kde postupně začal i hrát. Principál Radim Vašinka mu otevřel svět pražské bohémy a seznámil ho i s jednou z vůdčích postav undergroundu, Egonem Bondym. Vzniklo přátelství, které Kukuczkovi přineslo mnohá obdarování.

Aktivně se zapojil do odporu proti okupantům, v roce 1969 nastoupil na Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze. Studia byl nucen s nastolením tzv. normalizace přerušit. Intenzivně četl. Životní inspirací se mu stala trojice: Jakub Deml, František Bílek a Otokar Březina. Pracoval jako ošetřovatel a při nočních službách začal opisovat a ve vlastní samizdatové edici Louč vydávat díla Jaroslava Seiferta, Jana Skácela, Oldřicha Mikuláška, Anny A. Achmatovové, Egona Bondyho a dalších.

Život Erwina Kukuczky musel nutně vyústit v hledání uměleckých ventilů. Kolážím se intenzivně věnuje a v devadesátých letech, je donucen svými přáteli vystavit první kolekci při celostátním festivalu scénického tance v Roškotově divadle v Ústí nad Orlicí 1994. Výstava má mimořádný úspěch a proto následuji další - nejvýznamnější v Popradu (Slovensko) v rámci Dnů české kultury na Slovensku na podzim 1996. A následují další.

Ke kolážím by bylo možné dodat mnohé. Jsou vizi světa, jsou humorným i poetickým obraženi snového přediva, které protkává v rytmických intervalech představivost faráře Erwina Kukuczky.

Diváka oslovují upřímnosti, nikoliv efekty, konstrukci. Setkává se s imaginárním světem, ve kterém jediné hranice jsou ty, které nosíme sami v sobě.

Celý popis

Skrýt popis

Archiv výstav

Naši partneři