18. 4. 2025 — 22. 5. 2025
Vzpomínka na Ladislava Šikolu staršího, který byl nejen výtvarníkem, ale také autorem knihy Kluci první republiky.
Výstava (bez vernisáže) nabídne jeho dosud nezveřejněné fotografie Jablonecka a je přístupná v době divadelních představení.
10. 3. 2025 — 15. 4. 2025
Výstava k nedožitým 90. narozeninám malíře a profesora Vladimíra Čeřovského (2. 3. 1935 Hostinné nad Labem – † 2001).
Tento malíř, pedagog a umělec, úzce spjatý s Jabloneckem a Pojizeřím, patří k nejvýznamnějším osobnostem regionální výtvarné scény. V roce 1949 se s rodiči přestěhoval do Malé Skály. Romantická krajina určila budoucímu malíři směr cesty uměním. Nejprve prošel sklářským učilištěm a následně jako rytec skla pokračoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. V letech 1955 - 61 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Jana Baucha a Karla Štipla. Po absolutoriu působil jako profesor na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou.
Prostřednictvím bohatých barev se ponořte do krajiny s lesním zátiším, zurčícími potoky, lesklými vodními plochami rybníků a rašelinišť. Objevte portréty, figurální tématiku, mystické obrazy i díla inspirovaná běžným životem.
8. 1. 2025 — 26. 2. 2025
Adéla Rozinková je absolventka Umělecko-průmyslové školy sklářské v Železném Brodě (prof. St. Libenský). Na výstavě představí své tapisérie a dřevo. Výstava je prodejní.
8. 11. 2024 — 2. 1. 2025
Monika Pirochová, původem z Raspenavy v Jizerských horách, nalezla vášeň pro kresbu, malbu a veškeré tvoření již v dětství. Každý tah štětcem je pro ni způsob vyjádření svých pocitů a myšlenek. Velkým zdrojem inspirace je pro ni příroda, ale i samotný život, tvoří dle vlastních témat ale i na zakázku. Při práci používá kombinované techniky, olej, akryl a zálibu našla v abstraktní či automatické malbě. Neustále se vyvíjí odrážejíc její osobní růst a změny ve svém životě.
20. 9. 2024 — 31. 10. 2024
Daniela Kuruc
– je vášnivou malířkou od dětství. Své výtvarné umění si osvojovala u akademických malířů Milana Peterky v Českých Budějovicích a Edviny Hudečkové v Praze. Na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích vystudovala pedagogickou fakultu. V současné době tvoří v Praze.
Toulky přírodou, její pozorování, snění a hudební prožitky jsou velkou inspirací pro její tvorbu. Daniela se snaží zachytit nestálost krajiny, její živly, těkavost krásných momentů života. Ke ztvárnění těchto okamžiků používá zejména pestrobarevné kompozice s plejádou zářivých akrylových barev. Velké formáty pláten umocňují sílu okamžiku pro diváka.
Díky své výtvarné tvorbě se každoročně zúčastňuje charitativních projektů, např. projektu Kalendář, který pomáhá nebo dobročinných uměleckých aukcí, které svým výtěžkem přispívají lidem s handicapem, ať už fyzickým nebo sociálním a tím její práce dostává svůj třetí rozměr.
Vystavovala, mezi jinými, v galerii Černá labuť nebo v Jindřišské věži v Praze. Její díla jste mohli vidět také v Café Prostoru v Národní technické knihovně v Praze nebo v kostele sv. Václava v Lomnici nad Lužnicí.
4. 9. 2024 — 14. 9. 2024
Od 4. do 14. 9. bude k vidění ve foyer divadla výstava Folklorního souboru Horačky.
Bez vernisáže.
23. 4. 2024 — 24. 5. 2024
Výstava VÝTVARNÉ DOBRODRUŽSTVÍ aneb ROK DRAKA je počinem žáků II. stupně ZŠ ARBESOVA pod výtvarným vedením Mgr. Šárky Coganové. Vychází ze zájmu o výtvarný projev mladých lidí, stejně jako z didaktické snahy rozpoznávat potenciál nových médií pro umění a výchovu. Výstava je realizována k oslavám 40. výročí založení školy.
Svět okolo nás je plný znaků. Písmo, jazyk, piktogramy, obrazy – zpodobení, symboly. Znakem tedy může být každá skutečnost, která něco reprezentuje. Jelikož sémiotika studuje život znaků nikoliv osamoceně, ale v životě společnosti, její typickou vlastností je mezioborovost. Její jednotlivé oblasti zájmu představují vnímatele znaku. Semiózou se pak nazývá proces nabývání či ztrácení významu. S potřebou uchopovat a zmocňovat se světa okolo nás se setkáváme už od počátků lidské civilizace. Za první známky můžeme považovat první projevy lidské přítomnosti. Člověk se začal zmocňovat předmětů, aby jim vtiskl svůj vnitřní život, své myšlenky, představy.
Veškerá komunikace je založena na předávání významů mezi jejími účastníky, na percepci a interpretaci, kódování a dekódování.
Symbol draka patří mezi nejstarší, nejznámější a také nejoblíbenější symbol vůbec. To, zda draci skutečně existovali, je otázkou, na kterou nemáme jednoznačnou odpověď. Už jen fakt, že se vyskytují v mytologiích téměř každé kultury, které se vzájemně nepropojovaly, hovoří o tom, že draci skutečně existovat mohli.
Uctívali je Aztékové, své místo mají v řeckých bájích a pověstech nebo u Vikingů, nemalou roli hrají v čínské mytologii. Zmínku o dracích najdeme i v Bibli (příběh Zjevení svatého Jana), kde drak přináší Apokalypsu. V našich končinách je dobře známá legenda o svatém Jiří a jeho boji s drakem. K představě, jakou máme dnes, vedla dlouhá vývojová linie, která se v různých dobách a kulturách měnila a upravovala dle názorů a idejí dané doby a oblasti. I přesto, že se jednotlivé kultury od sebe liší, podoba draka je v nich až nápadně podobná. Má dlouhé šupinaté tělo s protáhlým ocasem, velké tlapy se špičatými pařáty, tlamu chrlící oheň a plnou ostrých zubů a často i rohy nebo vousy. Někde je drak vnímán jako symbol, který může představovat život, moudrost nebo poznání, jinde se s ním setkáváme jako zastoupení ďábla, zla nebo smrti. Symboly mohou mít protikladné významy a stejně je tomu tak i u symbolu draka. Je přímo zpodobněním rozdílů v samotném bytí, a to světla a tmy, tvoření a ničení, muže a ženy, ale zároveň všechny tyto opaky v sobě spojuje.
V Jablonci nad Nisou, duben 2024 Mgr. Šárka Coganová
21. 3. 2024 — 22. 4. 2024
Mgr. Šárka Coganová /1974/ po absolvování Střední pedagogické školy v Litoměřicích vystudovala výtvarnou výchovu na fakultě pedagogické TU v Liberci. Po mnohaleté praxi na ZŠ ARBESOVA v Jablonci nad Nisou působí také na katedře výchov uměním PF UJEP v Ústí nad Labem.
Ve své výtvarné práci se zaměřuje na vyjádření niterného prožitku. Přestože hodně pracuje s pigmentovým černým práškem a velkou část svého uvažování a cítění vkládá do černého spektra tohoto materiálu, je v něm patrná i velká pestrost vnitřního života. Pochmurnost se střídá s rozvernou silou duše, hlubší smysl se jeví hravý a jasný. Se střídmou barevností komponuje podle jasného konceptu také v technice monotypie. „Moje práce vychází z fascinace vnějšího a vnitřní světa,“ říká. Česká lesní horstva - ale nejen ta, motivy mohou pocházet ze všech krajů Země - jdou vstříc divákovi. Do obrazů přenáší tvary, barvy, struktury přírody. Viditelné obsahuje neviditelné. Její příběhy jsou tak vyprávěny beze slov, hlasem a silou malířských prostředků. Je zřejmé, že autorka tímto způsobem sděluje své vlastní hledání smyslu, ale také radost a potěšení z tvůrčí práce. Divák je má nebo může číst a dešifrovat. Technika monotypu jí pomáhá „psát“ knihu umění a života.
Je členkou Asociace jihočeských výtvarníků. Již několikrát byla součástí mezinárodního výtvarného workshopu ve Volarech. Účastnila se řady výstav doma i v cizině. V roce 2022 získala na mezinárodní přehlídce cenu Intersalonu a témže roce i prestižní cenu Junge Kunst v německém Passau.
9. 1. 2024 — 24. 2. 2024
Jmenuji se Žaneta Elisová, narozena v devadesátých letech v Liberci, kde stále žiji a tvořím.
Mé obrazy jsou mé fantazie, které se samovolně rodí v hlavě, srdci, a nakonec v rukou.
Nevycházím z žádného směru, ani stylu.
Mám svůj osobitý a nezaměnitelný styl, za kterým si stojím. Převážně maluji akrylovými barvami, ale pouštím se ráda i na pole aquarelu, koláží, kombinovaných technik, …
Možnou inspirací je pro mě vše tajemné, záhadné.
6. 11. 2023 — 3. 1. 2024
Petr Samek je velmi aktivní člověk. Jeho tvorba zahrnuje kresbu, malbu, objekt, projekty a modely okrasných zahrad.
Otevřel vlastní galerii v Náchodě, realizoval řadu projektů například Náchodský výtvarný podzim, Aukční salon výtvarníků Nadace Charty 77, soutěž Naše galerie atd.
Spolupracuje s výtvarníky na tvorbě cenných papírů, příležitostných tiskovin s výtvarnou tématikou, včetně organizací a realizací jejich výstav.
Realizoval řadu výstav u nás i v Evropě (Švédsko, Německo, Švýcarsko, Polsko, Rakousko). Pojišťovna Sirius Stokholm (Švédsko), hotelový řetězec v Německu se sídlem v Bad Muschkau, nemocniční areál Basilej (Švýcarsko), reprezentační prostory firmy Krasel (Rakousko, Praha), galerie Sklep Krakow, Al Kuvajt kolektivní výstava (Kuvajt), soukromá galerie Nowak Stuttgart (Německo), Dubaj SAE – kolektivní výstava, atd.