Články

Úvodní stránka / Články

Neckář s Bacily dojal i ohromil zároveň

Neckář s Bacily dojal i ohromil zároveň

"Už nemám strach, jsem totiž mezi svými," zpíval emotivním hlasem šestasedmdesátiletý zpěvák a i publikum se tak opravdu cítilo. Jako bychom tam všichni byli mezi svými. Vašek střídal nové písně se starými hitovkami, ke každé něco řekl a hlavně - nikdy nezapomněl zmínit svého bráchu Honzu. Atmosféra byla tak pozitivně emotivní, že ji jen stěží mohu k něčemu přirovnat. Lidé si broukali notoricky známé texty, tleskali, dupali a usmívali se A sám hlavní protagonista večera předvedl, že jeho kondice je nezdolná a tak zvedal a obracel mikrofon i se stojanem, neopomněl si podat pravici s mnoha diváky v předních řadách a některé dámy se dokonce dočkaly i polibku. Netřeba tu rozepisovat jednotlivé písně, jelikož je známe všichni, ale když se zaměříme na konkrétní jejich úryvky, dostáváme další rozměr koncertu. A tak třeba takové - " Zpívám, už zase zpívám," obecenstvo roztleskalo a dámy otíraly slzičky dojetí.

Rapper pobavil vtipem a okouzlil tancem

Rapper pobavil vtipem a okouzlil tancem

Jelikož jsem Martina Trnavského v roli jediného protagonisty večera dosud nezažila, šla jsem do divadla především se zvědavostí a očekáváním. A výsledkem jsem nadšena. Trnavského schopnost utáhnout celé představení bez hluchých míst a s náležitým nasazením, smyslem pro gradaci příběhu i vyjádřením hořkosladkých momentů se ukázaly v nejlepším světle a troufnu si říct, že je podobný žánr pro Trnavského jako stvořený.

Předpremiéra Šumaře na střeše ohromila jablonecké publikum

Předpremiéra Šumaře na střeše ohromila jablonecké publikum

Děj notoricky známého příběhu netřeba popisovat. Boleslavští vsadili na vypiplanou, dokonale funkční a zároveň minimalistickou scénu Michala Syrového, skvělou choreografii Svatavy Hanzl Milkové a samozřejmě na prvotřídní obsazení, jemuž vévodí famózní Lukáš Jurek v hlavní roli mlékaře Tovjeho, jeho ženou Goldou je, rovněž skvělá Eva Reiterová a z pěti protagonistek, dokonale převtělených do rolí dcer, je nutné vypíchnout především Alenu Hladkou coby Hodl a Malvínu Pachlovou alias Cajtl. Kdybychom ovšem měli podrobně popisovat všechny skvělé výkony, byli bychom tu ještě dlouho a protože divadlo dělá divadlem především atmosféra, doporučuji si ´boleslavského šumaře´ vychutnat na vlastní kůži. Dechberoucí představení by si neměl nechat uniknout žádný z divadelních fajnšmekrů.

Vím, že víš, že vím nadopovalo publikum dobrou náladou

Vím, že víš, že vím nadopovalo publikum dobrou náladou

Divadelní zpracování úspěšné lehké komedie na závažná témata ´Vím, že víš, že vím´ přivezla do Městského divadla v Jablonci Agentura Harlekýn Praha v režii Vladimíra Strniska. Obsazení, kterému vévodila dvojice Simona Stašová a Michal Dlouhý, dávalo tušit, že se přeplněné divadlo má opravdu na co těšit. Scéna byla chytře propracovaná a i s rádoby nedostatečně upevněnou klikou, která zůstala v ruce Michalu Dlouhému. Tomuto předpřipravenému faux pas se diváci prosmáli celou první půli. A smáli se v podstatě celé představení, přestože dějová linka skýtala mnohé zásadní trable leckterého manželství. Chytře promyšlené dialogy, doplněné expresívním herectvím Simony Stašové (které to mimochodem velmi slušelo) a absolutním nasazením Michala Dlouhého, vytvářely na pódiu atmosféru ´pravé Itálie´, jejíž emocionalitu velmi příjemným a přirozeným projevem tlumila Andrea Daňková v roli dcery obou protagonistů.

Čmejla s Vrtiškou dodali klapkám klavíru emoce

Čmejla s Vrtiškou dodali klapkám klavíru emoce

Když usedl ke klavíru, všechny klávesy pohladil. A jako pohlazení byla i hudba, která se z pódia linula díky mistrovství teprve šestnáctiletého nadějného klavíristy Jana Čmejly, který se jabloneckému publiku představil koncertem v Městském divadle a to společně s, o třináct let starším, Karlem Vrtiškou.

Do divadla A do pyžam

Do divadla A do pyžam

Vztahový propletenec na entou, tak by se dala nazvat veselohra Marca Camolettiho "A do pyžam", s níž do Městského divadla v Jablonci přijeli pražští ochotníci, členové Divadla Bez Debat. Francouzská bulvární fraška s typickými prvky si neklade jiný cíl, než pobavit obecenstvo. Autorův smysl pro vtip je dokonalý, slovní hříčky dotažené do puntíku a navzdory extrémní zamotanosti příběhu neztratí divák nit a královsky se baví, přičemž nechybí ani příjemný happy end. Ochotníci předvedli výkony hodné profesionálů a scéna, jíž vévodily parohy statného jelena, atmosféru přesně dokreslovala. Není tedy divu, že se divadlo otřásalo smíchem a závěrečný potlesk nebral konce.

Slečna Nituš utíkala rozesmát jablonecké publikum

Slečna Nituš utíkala rozesmát jablonecké publikum

S využitím původní Hervého myšlenky dvojího života řady postav bez ohledu na pohlaví si v Ypsilonce poradili vskutku nonšalantně. Choreografie Jana Ondera neměla chybu a rovněž taneční i hudební výkony protagonistů si zasloužily poklonu. Šťastnou volbou se ukázalo obsazení. Bezbřehá zábava se u Ypsilonky tak nějak očekává a popisovat ji je téměř nemožné. Tady je bonusem i skvělá hudba a taneční výkony herců. Kdo se však chtěl v postavách zorientovat, měl co dělat. Kdo je kdo už v závěru podstatě nevěděl nikdo, ale všichni se u toho královsky bavili.

Vzpomínky zůstanou

Vzpomínky zůstanou

Petr Štěpánek, Zlata Adamovská, Lucie Štěpánková a Vilém Udatný rozehráli na prknech Městského divadla v Jablonci milostný příběh. Byl to milostný příběh spletitý, pojednávající o mnoha podobách lásky a přesto plný vtipu a dobré nálady. Přestože je hra Bernarda Sladea ´Vzpomínky zůstanou´ na první dojem zábavná, jde v podstatě o velmi dojemný příběh, který nemá vítěze ani poražené a o kterém můžeme ještě dlouho přemýšlet. Režie Viktora Polesného nabídla sympatický pohled na čtyři odlišné bytosti, s nimiž zatřese láska tak, že si to budou pamatovat do posledního dne... Rovněž obsazení se ukázalo jako velmi šťastné. Skuteční životní partneři Zlata Adamovská a Petr Štěpánek na sebe samozřejmě ´slyší´ i na jevišti a Lucie Štěpánková s Vilémem Udatným za nimi nikterak nezaostávali. Něžné a nostalgické momenty pozvedá jedinečná hudba, na níž se nezapomenutelně podepsala ruka Petra Maláska a která s atmosférou příběhu tvoří dokonalou symbiózu.

Vilém Veverka opět rozpumpoval Jablonečany

Vilém Veverka opět rozpumpoval Jablonečany

Nepřehlédnutelný, charismatický a k tomu jaksi ´multinadaný´, tak takový je náš přední hobojista Vilém Veverka, který je rovněž horolezcem a úspěšným fotografem. V Městském divadle v Jablonci se samozřejmě, jako již tradičně, představil v roli hudebníka. A ne hudebníka ledajakého, ale hudebníka par excellence. "Skutečné mistrovství se pozná podle toho, že se člověk umí pohybovat na hraně tak, aby se stavba nezbortila," vysvětloval Veverka svůj, nejen hudební, náhled na svět.

Šťastný vyvolený vyvolal šťastné úsměvy i zamyšlení

Šťastný vyvolený vyvolal šťastné úsměvy i zamyšlení

Trefné dialogy, zaměřující se na vztahy, rázem přerůstají hranice obvyklého klábosení známých a na pranýř se dostávají otázky rasismu, xenofobie, agresivity, vlastního svědomí a přístupu k životu jako takovému. Eskalace názorů a vlastních pravd pětice obyčejných lidí sice přináší mnoho humorných momentů, ale zároveň čím dál více nutí k zamyšlení a uvědomění si vlastních hodnot. Troufám si říct, že ač se zaplněný kulturní stánek hrou Divadla Verze Praha doslova prosmál, závěrem už mnozí zpytovali, jak by se zachovali v dané situaci právě oni. Mistrné dialogy podpořily famózní výkony protagonistů a tak bylo z publika slyšet výkřiky typu ´Chmela je Bůh´, ´Matásek s Rybovou pecka´ a originální vstup Matouše Rumla na scénu mám před očima ještě teď.

Nadcházející představení

  • Princové jsou na draka
    20.9.2020 od 15 hodin

Naši partneři