Příběh známého svůdníka, který dožíval svůj život na zámku v Duchcově, zaujal ´Divadelní spolek Karel Čapek Děčín´. Pod režijním vedením Karly Vázlerové přijela se svým pojetím původního díla Karla Gassauera do Městského divadla Jablonec. A nutno dodat, že si Děčínští jablonecké publikum svoji devadesátiminutovkou získali.
Představení zaujme nejen díky příběhu samotnému, ale především díky umu ústřední dvojice interpretů. V hlavních rolích se objevili – Vít Vejražka v roli Giacoma Casanovy a Ludmila Panenková coby služebná Žofie. Povedené je i režisérské uchopení hry, které retrospektivně vykresluje vzpomínky nejslavnějšího milovníka všech dob. V těchto momentech excelují Tomáš Milata a Jana Benešová. Celkový dojem je však bezesporu výsledkem poctivé herecké práce, citu pro divadlo, emoce i rytmus. Děčínským se podle receptu na Casanovu podařilo uvařit dokonalé menu a za sebe mohu říct, že tím nejlahodnějším dezertem byl pro mě výkon Ludmily Panenkové. Její Žofie byla tak lidská a přirozená, že by i ostřílení profíci mohli závidět. Závěrečná věta, kterou pronesla nad Casanovovým zápiskem - " Vždyť já neumím číst“, byla tak emotivní a odžitá, že se mi zavrtala do paměti pořádně hluboko.
Rozhodně si z večera s Děčínskými odnáším příjemný divadelní zážitek a poznání, že i ochotníci dokáží vytvořit nezapomenutelnou atmosféru a představit známý příběh tak, že si budete přát, aby nikdy neskončil. Bravo (ims)
Představení se konalo v rámci projektu ´Ochotnické divadlo´ za finanční podpory Státního fondu kultury.
