Jára Cimrman, fenomén, který nemá v Česku obdoby. Kdo by Cimrmanovskou poetiku neznal. A přestože známe všechny hry Divadla Járy Cimrmana v podstatě zpaměti, chodíme na ně stále znova a znova a vodíme tam své děti a následně i vnoučata, aby i ona mohla nasát neopakovatelnou atmosféru chytrého humoru i hrátek s češtinou. A nejinak tomu bylo i v jabloneckém kulturním stánku, kdy při uvedení hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký bylo ´narváno i na bidýlku. ´

Večer začal klasickým upozorněním, že nelze používat mobilní telefony a digitální kamery, jelikož se během programu vracíme do doby, kdy na obou těchto vynálezech Cimrman teprve pracoval.  Následná edukace Miroslava Táborského poukázala na fakt, že jeho ´ záskok´ v divadle trvá cca 15 let a na jeho projevu je to znát. Načuchl totiž ´cimrmanovštinou´ do morku kostí, což se následně projevilo i v jeho excelentním převtělení se do Krátkozrakého. Petr Reidinger jako Zlatovláska rovněž neměl chybu a Jasoň s Drsoněm v podání Marka Šimona budili stejně veselé reakce jako dostával kdysi Miloň Čepelka. Děd Vševěd, alias Jan Hraběta  i Genadij Rumlena v roli krále byli již tradičně famózní a skvělý výkon předvedl i Robert Bárta v roli pocestného.

Jak je zmíněno výše, děj sice známe zpaměti, ale tady jsme jej zhlédli v lehce pozměněném obsazení a s obnovenou scénou Jiřího Bendy, a bavili jsme se opět královsky. Za zmínku stojí i meziaktní hudba, za níž stojí Francois Couperin a cemballo Zuzany Růžičkové.  Zkrátka a dobře, dvouhodinovka nám nabídla přesnou dávku cimrmanovského nadhledu, hluboko zakořeněného v našich myslích, hravý humor, i laskavou moudrost. Celek je opět tou dokonale vybroušenou mozaikou, v níž každá replika dopadá na své místo s neuvěřitelnou přesností a sedí jako p....oklička na hrnec. Není překvapivé, že v závěru bylo divadlo na nohou a ovace nebraly konce. A jásali i teenageři, které jen tak něco nenadchne, a kterých bylo v hledišti nemálo.  Cimrman je zkrátka fenomén, baví napříč generacemi, a tak jsme domů odcházeli opět s pocitem, že pohádka, která u dětí propadla, může být tím nejkrásnějším vyprávěním. (ims)