Jeremy Dutcher: Když odkaz původních obyvatel Ameriky goes to jazz
Kanadský zpěvák a skladatel Jeremy Dutcher potvrdil účast na festivalu Lípa Musica. V České republice vystoupí vůbec poprvé. V Jablonci nad Nisou v září 2025 představí své druhé album Motewolonuwok, za které letos získal již druhé prestižní ocenění Polaris Music Prize. Lípa Musica tak po několikanásobné držitelce Grammy Joyce DiDonato, přiváží další zámořskou hvězdu.
Když letos v březnu Joyce v Liberci dozpívala, ptali se diváci ředitele festivalu Martina Prokeše, kam chce dál pokračovat, jak lze tento úspěch ještě překonat. Prokeš odpověděl, že jeho cílem není pořád růst a přebíjet jedno velké jméno ještě větším, že chce nadále zprostředkovávat výjimečnou hudbu, ale velké projekty typu DiDonato zařazovat jednou za čas. To by mu ale nesmělo do cesty přijít album Jeremy Dutchera.
Dutcher uchvátil nejen svým uměleckým projevem, ale také příběhem. I když je z druhého konce světa, má s příběhem kraje, kde žije Lípa Musica, mnoho společného. Příběhy bezpráví, útlaku, nepochopení, a také snaha o vyléčení a obnovu jsou totiž univerzální. A přesně tím Dutcherův projekt přesně zapadl do dramaturgické linky ročníku, která právě vřela v hlavách umělecké rady festivalu.
Cesta ke kořenům
Jeremy Dutcher je potomkem původních obyvatel severní Ameriky. Pochází z kmene Wolastoqiyik. Narodil se v roce 1990 v provincii New Brunswick do hudební rodiny. Zájem o zpěv a kulturní dědictví ho vedl ke studiu hudby a antropologie na Dalhousie University, kde získal klasické hudební vzdělání jako operní tenor. Pro citlivou duši ale není možné nepátrat po vlastních kořenech, po tom, odkud pochází jeho předkové a co mají za sebou. Jeho zájem o původní tradice se prohloubil během výzkumu v Kanadském historickém muzeu. Jeho mentorka ho upozornila na sbírku fonografických voskových válečků, na která badatelé na počátku 20. století zaznamenali zpěv jeho předků. Snahu o zachycení mizejícího světa a jeho hudby známe i z našeho prostředí, stačí si vzpomenout na Františka Sušila, Františka Bartoše nebo Leoše Janáčka. „Běž a přines to zpátky svým lidem,“ řekla mu. Výzva, která proměnila jeho život i kariéru.
Lid od krásné řeky
Kmen Wolastoqiyik od nepaměti sídlil kolem řeky Saint John v dnešním New Brunswicku a Maine. Wolastoqiyik znamená „lidé od krásné řeky“. Jazykem Wolastoqey však dnes mluví jen asi sto lidí. Když Dutchera jeho mentorka a učitelka Maggie Paul přivedla k bádání po tradičních písních, ze začátku neuvažoval o ničem jiném než jen zachovat ohrožený jazyk. Jak ho ale lépe zachránit než ho používat než nechat písně v původním jazyce opět zaznít. A tak spatřilo světlo světa Dutcherovo debutové album Wolastoqiyik Lintuwakonawa.
Dutcher přepsal záznamy z válečků, nasamploval je a propojil s klavírními kompozicemi. Vznikla tak neskutečná hudební spolupráce napříč generacemi. Písně Wolastoqiyik vypráví příběhy, odkazují k tradicím, rituálům i každodennímu životu a nesou mnohá ponaučení. A jak se ukázalo, svými emocemi oslovují posluchače bez ohledu na to, zda rozumí jejich slovům. Album původně zamýšlené pro komunitu původních obyvatel, které jí mělo zprostředkovat jazyk a tradice předků, se stalo mezinárodní senzací. V roce 2018 se zrodil hudební poklad, jež Dutcherovi vynesl první Polaris Music Prize.
Lid duchovní moci
V roce 2023 Jeremy na první úspěch navázal druhým albem. Na Motewolonuwok Dutcher zpívá nejen v jazyce svých předků, ale také anglicky, aby mohl příběhy zprostředkovat i mimo domorodou komunitu. „Chtěl jsem, aby i ti, kteří nerozumí našemu jazyku, mohli slyšet a pochopit příběhy mého lidu,“ vysvětluje Dutcher. Motewolonuwok letos získalo další Polaris Music Prize, což z Ducthera učinilo jednoho z mála umělců, kteří tuto prestižní cenu obdrželi dvakrát.
Motewolonuwok – často překládané jako lid duchovní moci, duchové nebo čarodějové – zaujme nejen hudebním stylem, ale také spirituálním a kulturním významem. Dutcher, jenž vyrůstal v bilingvním prostředí, si klade za cíl nejen oživit jazyk Wolastoqey, ale také vést širší dialog mezi západní a domorodou hudební tradicí. Jeho tvorba osciluje mezi klasickými evropskými strukturami a tradičními melodiemi jeho předků. Mísí se v ní odkaz původních obyvatel s jazzem a minimalismem, aby se zase navracel zpět. „Je to dialog, prostor mezi světy,“ vysvětlil v rozhovorech, kde se opakovaně vrací k myšlence kulturní výměny, nikoli asimilace. Album je oslavou odolnosti domorodých obyvatel a zároveň výpovědí o jejich ztrátách i uzdravení, odkazuje na sílu kolektivní paměti a kulturní identity a kolektivního léčení.
Výrazný hudební i vizuální rukopis Dutcher prezentoval i v dokumentárním seriálu Telling Our Story, který mapuje životy 11 domorodých národů Kanady. V jednom díle hraje na klavír přímo ve své domovské rezervaci, doprovázen šustěním padajícího listí. „Tohle je můj způsob odporu – prostřednictvím písně a jazyka,“ uvedl.
Jeremy Dutcher není pouze hudebníkem, ale i strážcem tradic a hlasem svého lidu. Identifikuje se jako Two-Spirit, což v domorodých kulturách označuje osobu propojující ženské a mužské role. Taková osoba zaujímá v tradičních indiánských komunitách mimořádné postavení. Tento aspekt Dutcherovi identity prostupuje celou jeho tvorbou a posiluje její spirituální význam. „Moje hudba je o spojení, o mostech mezi minulostí a současností,“ říká Dutcher a vypráví o tradicích, ztrátě a uzdravení, zachovává i obohacuje kulturní dědictví Kanady. Jeho práce je ukázkou toho, jak může hudba překonávat historické i kulturní bariéry a přinášet novou perspektivu do současného uměleckého dialogu.
Dutcherova cesta, vedoucí od archivních nahrávek po mezinárodní pódia, je příběhem obnovy, naděje a hluboké úcty k minulosti. Jeho vystoupení na festivalu Lípa Musica přinese českému publiku nejen hudební zážitek, ale také inspiraci k hledání vlastních kořenů a identity. Nechme se inspirovat!
Koncert v Městském divadle Jablonec nad Nisou se koná v sobotu 13. 9. 2025 od 19 hodin.
