Hra stará 130 let a přesto stále aktuální. V době svého vzniku se příběh Henrika Ibsena stal velmi skandálním a přestože jsme dnes obecně o mnoho benevolentnější, dokáže nám  Nora (Domeček pro panenky) stále odhalit mnohá tabu a nebojí se nakouknout do nitra charakteru a poukázat na určitá ovlivnění osobami či okolnostmi, o nichž daný jedinec možná nemá ani tušení.

Známý norský dramatik Henrik Ibsen skvěle vykreslil manželství Nory a Thorvalda Helmerových, kteří se zprvu zdají být ideálním párem, v němž muž dělá kariéru a žena je mu oddanou manželkou. Paní Helmerová má však jedno tajemství, které s sebou posléze přinese nečekané prozření.

Každý z nás má své oblíbené autory a tím mým Henrik Ibsen bezesporu je. Pokud si ovšem mohu dovolit svůj osobní názor, troufnu si tvrdit, že Jan Nebeský mu skutečně rozumí. Jeho režie je skvělá a přesně vystihuje charaktery postav tak, jak je Ibsen popisuje. S jejich egocentrismem, ale i obavami, slabinami i vlastnostmi, které je dělají tak jedinečnými. Rovněž efektní scéna naprosto splňuje svůj účel bez zbytečných složitostí a přesto je plně funkční. 

Samostatnou kapitolou je pak výběr herců, kde především Tereza Dočkalová coby Nora odvedla fascinující výkon jak po herecké, tak i po fyzické stránce. Není divu, že za něj byla oceněna Thálií 2017 za nejlepší ženský herecký výkon. Zdatným spoluhráčem je jí Jan Teplý ml. v roli jejího manžela. Jejich patologický stav má tak propracované polohy, že se vám začnou vybavovat jména těch, které znáte z běžného života a kteří ´jedou stejnou trať´.

Jablonecké divadlo bylo vyprodáno do posledního místečka a aplaus byl neuvěřitelný. "Zprvu se mi zdál děj trochu rozvláčný, ale po půl hodině už jsem si zvykl," svěřil se s rozpačitým úsměvem Zdeněk z Jablonce, který byl ovšem téměř okamžitě opraven manželkou - "Rozvláčné? To určitě ne. Bylo to perfektní a já jsem absolutně nadšená," uzavřela paní Jiřina. A já si s ní dovolím souhlasit. Přestože jsme v Městském divadle v Jablonci zvyklí sledovat ta nejlepší díla, Nora (Domeček pro panenky) v podání Divadla Pod Palmovkou Praha je pro mě tím nejlepším, co jsem v poslední době na divadelní scéně viděla. A myslím, že by byl spokojen i sám Ibsen. (ims)