Do posledního místečka zaplněné divadlo a v hledišti povětšinou  dlouholetí  milovníci Divadla Sklep. Nechyběli ale ani mladí a tak je jasné, že sklepáci mají o publikum postaráno i do dalších let.

Večer začal tancem a zpěvem a pak už se na jevišti střídaly scénky, gagy, písně, zkrátka všechno to, co na dobré besídce bývá k vidění. V tomto případě se však jednalo o scénky, dotažené ad absurdum, herci si dělali legraci ze všech a ze všeho a v neuvěřitelné mozaice vystoupení si svůj dílek našel opravdu každý. Mistrně vypracované dialogy, na něž jsme v podání zmíněného hereckého seskupení zvyklí, doplňovaly vizuální vjemy s propracovanou scénou.

"Víte, my jsme s manželem z Liberce, nejdříve jsme dlouhá léta chodili do divadla tam, ale zdejší repertoár je prostě lepší. Moc se nám tu líbí a autem jsme tu za chvilku. Minimálně dvakrát do měsíce nás tu potkáte," rozpovídala se o přestávce paní Eva a její manžel Honza doplnil: "Dneska jsme nadšení. Pamatujeme si Sklep jako studentské divadlo a tak jsme rádi, že se ten jejich humor stále drží. Herci zestárli a my jsme zestárli s nimi. A pořád nás to spolu baví," usmíval se spokojeně. A měl pravdu, divadlo se otřásalo smíchem po celou dobu představení, přestože si David Vávra, Milan Šteindler a spol troufli říznout i do ožehavých a aktuálních témat a je více, než dobře, že se tomu všichni stále dokážeme zasmát.

Besídka Divadla Sklep byla nejen vtipná a osvěžující, ale dokázala zapojit i publikum. Protagonisté tak dokázali, že v improvizaci jsou skutečnými  mistry. "Jste ti nejlepší diváci, které jsme dnes večer měli," neodpustil si ještě v závěru Milan Šteindler a pak už vyběhli s kolegy do hlediště, aby si se svými příznivci potřásli rukou osobně. Závěrečný aplaus nebral konce, posledním vystoupením byl opět tanec a my jsme si jen přáli, abychom na podobných besídkách měli také své děti. Z divadla jsme odcházeli s úsměvem na rtech a pocitem skvěle stráveného večera. A kdybychom se nestyděli, tak bychom domů dotančili.