Silný příběh o vztazích mezi matkou a dcerou, a taky o sousedovi, který se nedrží nohama pevně na zemi, jelikož je astronaut. Tak taková je stručná charakteristika inscenace na motivy stejnojmenného románu Larryho Mac Murtryho a také filmového scénáře Jamese L. Brookse. Do Městského divadla Jablonec jí přivezlo Divadlo Lucie Bílé Praha v koprodukci s Agenturou Harlekýn pod režijním vedením Vladimíra Strniska.
Hvězdné obsazení dávalo tušit, že nás toto nastudování vezme za srdce. A skutečně, Simona Stašová v roli stárnoucí matky Aurory oslnila nejlepším výkonem posledních sezón, Miroslav Etzler coby astronaut Garrett vyrovnával jevištní chemii projevem velmi přirozeným až civilním a nelehkou roli vážně nemocné dcery Emmy dokonale vybalancovala Kamila Trnková. Zhruba stošedesátiminutová hra začala vesele. Spoustou humorných hlášek svérázné Aurory, ale jak šel čas, přestávali jsme se smát. Křehký, niterný a dojemný příběh nabíral na síle. Výrazně emotivnější druhá polovina nabízela tak hluboké postřehy s veškerou svou zranitelností, až publikum znatelně ztichlo. Kdo zná film, nebo román, nebyl překvapen. Aktéři ovšem dokázali povýšit již tak brilantní dialogy do úplného maxima. Poctivě udělané divadlo podpořila úsporná, ale chytrá scéna Martina Černého a vynikající práci udělala i hudba Kamila Holuba. Cena za něžnost je inscenací, kde smích střídají slzy, a přestože divadlo v závěru tleskalo vestoje, domů jsme šli tiše. Stálo to za to. Děkujeme. (ims)
