Zdeněk Svěrák a jeho equipa absolutně vyprodali Městské divadlo v Jablonci. Představení Afrika aneb Češi mezi lidožravci zrežíroval ještě zesnulý Ladislav Smoljak. Během večera jsme se dozvěděli, že spis o cestě Cimrmanologů do nitra Afriky se našel v železnobrodském muzeu, kde byl ovšem poškozen velkou vodou. Představení  bylo rozděleno na dvě části. Ta první přinesla vědeckou rozpravu a vysvětlení části druhé. Pikantností bylo rozhodně sdělení o významu hesla „Jmelí“, které je podle Cimrmana používáno ve všech bižuterních provozech. Část druhá pak patřila hře samotné.

Cimrmanovské hrátky s češtinou a mistrovství Zdeňka Svěráka a jeho souvěrců dostalo i tentokrát diváky do varu a tak se večer nesl ve znamení smíchu, potlesku a dobré nálady.

Zmíněná, v pořadí již čtrnáctá Cimrmanova hra, je sondou do nitra rovníkové Afriky, kde žije pouze populace lidožravců, jak jsou tito bílí černoši autorem nazýváni. Jelikož se však jedná o skupinu kanibalů se sklonem k výuce cizích jazyků a lásce k poezii, naučí je misionář Cyril Metoděj nejen češtině, ale i recitaci mnoha básní z pera Josefa Václava Sládka. Právě tyto klasické české básně zachrání výpravě život a následně přivedou hlavní představitele kmene na půdu naší republiky. Učenlivost lidožravců rovněž usnadnila Cimrmanovi překlad  hry a zkrátila její délku z původních osmi a půl hodiny o podstatnou část. 

Zdeněk Svěrák se svými kolegy Městské divadlo v Jablonci naplnil až po okraj, přičemž diváky tvořili zástupci všech věkových skupin. Cimrmanovské hrátky s češtinou  vnesly do divadla skvělou náladu a smích v divadle téměř neutichal. Večer se tak nesl ve znamení smíchu, potlesku a rozverné atmosféry, což se nezměnilo ani během závěrečných děkovaček, které protagonisté pojali  rovněž osobitě a potěšen jimi byl nejen sám Jára Cimrman, ale i Josef Václav Sládek v publiku.