S hlasem od Pána Boha a po čertech skvělým výkonem se tenorista Štefan Margita proslavil po celém světě. Stál a stále stojí na pódiích mnoha významných operních domů, zazpíval si v milánské La Scale, londýnské Covent Garden, i  newyorské Metropolitní opeře. Tentokrát se ovšem objevil na pódiu Městského divadla v Jablonci, a to za doprovodu neméně skvělého Moravského klavírního tria, tvořeného houslistou Jiřím Jahodou, klavíristkou Janou Ryšánkovou a violoncellistou Miroslavem Zichou.

"Máte krásné divadlo. Trochu mi připomíná to košické, v němž jsem začínal," podotkl hned v úvodu operní pěvec a v přátelském tónu pokračoval. O jeho pěveckých kvalitách samozřejmě nepochyboval nikdo, o jeho smyslu pro humor a schopnosti  navázat bezprostřední kontakt s publikem však mnoho přítomných nemělo ani tušení. Margita chrlil historky a vtípky, neváhal zajít do hlediště a přítomní měli pusy od ucha k uchu. Jakmile však z jeviště zazněly první tóny, změnily se jejich výrazy na soustředěné, spokojené a zasněné. Margitův projev se dá bez nadsázky označit za famózní a jeho lehkost zpěvu zkrátka neuvěřitelná. V jeho podání jsme si nadšeně vychutnali jak slovenské národní písně, tak árie z pera Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Césara Francka, či Petra Iljiče Čajkovského. Své mistrovství předvedlo i Moravské klavírní trio, a to nejen v rámci Margitova doprovodu, ale i v samostatných pasážích, mezi něž patřil přednes Dvořákova Slovanského tance č.1, skladby Zdeňka Krále ´Kde domov náš´ či Šavlového tance Arama Chačaturjana. Diváci nešetřili ovacemi a tak se po celý večer v divadle mísila krásná hudba prvotřídních protagonistů s potleskem a smíchem nadšeného a po střechu zaplněného kulturního stánku. V této atmosféře nebylo divu, že Štefan Margita uspěl u obecenstva se svojí žádostí o hlasový doprovod. " V milánské La Scale by vám diváci mohli závidět," usmíval se spokojeně operní pěvec, který ještě stihl obdarovat náhodně vylosovanou návštěvnici svým nejnovějším CD a DVD Mapa lásky. Těžko psát, jak báječný a dokonalý zážitek to byl. Hudba se nedá popsat slovy, hudba se musí slyšet, cítit a prožívat. A mně ještě teď zní v hlavě Ave Maria v podání Štefana Margity, o níž řekl, že je to píseň písní Franze Schuberta. Já si ovšem troufnu říct, že pro návštěvníky tohoto famózního koncertu to už bude i Margitova Ave Maria.

"Teď se mě na nic neptejte, třese se mi hlas. Bylo to nádherné a chtěla jsem, ať to ještě chvíli trvá. Já jsem lístek dostala od dcery k sedmdesátinám a tak je jasné, že jsem pamětnice. A proto můžu s klidným svědomím prohlásit, že to byl můj nejlepší kulturní zážitek v životě. A taky jsem nadšená, jak Štefan Margita mluví krásně o své manželce Haničce Zagorové. To se dneska už moc nevidí. Je to člověk s velkým hlasem i srdcem," špitla rozechvěle a  s lesknoucíma se očima Iva z Liberce. Podobně jako ona vnímalo koncert i zbylé publikum, které ocenilo bravurní výkony spontánním standing ovation a dokonce mnohé dámy neváhaly a osobně předaly tenoristovi slovenského původu krásné kytice. (ims)