Něžné, teskné, ale přitom naléhavé i důrazné. Takové byly housle jednoho z nejvýznamnějších českých houslistů, Jiřího Vodičky, které dnes večer rozezněly Městské divadlo v Jablonci. Neméně procítěně však působily tóny klavíru, jenž mistrně ovládl  Martin Kasík.

Téměř zaplněné divadlo si, v podání našich předních interpretů, mohlo vychutnat sklady  Leoše Janáčka, Fryderyka Chopina, Niccolo Paganiniho či Caesara Francka.

Jiří Vodička patří mezi nejvýznamnější české houslisty. Již od dětství je úspěšným v řadě  mezinárodních houslových soutěží. Ve  čtrnácti letech byl mimořádně přijat pro svůj talent na vysokou školu v Ostravě, kterou absolvoval v roce 2007. Od té doby nastoupil převážně na sólovou dráhu, je však pravidelným účastníkem mnoha světových hudebních festivalů, včetně našeho Pražského jara. Or roku 2009 je pedagogem na Pražské konzervatoři, od roku 2015 rovněž na Fakultě umění Ostravské university. Ve stejném roce se stal koncertním mistrem České filharmonie a o tři roky dříve členem Smetanova tria.

Martin Kasík se věnuje klavírní hře již od čtyř let. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a AMU v Praze. Je vítězem mnoha domácích i mezinárodních soutěží, mj. i Pražského jara. V roce 2000 se stal nejlepším českým interpretem klasické hudby od 28 let a o dva roky později získal Cenu Harmonie pro  nejúspěšnějšího mladého umělce.Koncertoval v mnoha prestižních koncertních síních Evropya pravidelně koncertuje s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, s nimiž podnikl turné po USA a Japonsku. V roce 2008 se stal prezidentem Chopinova festivalu v Mariánských lázních. Od roku 2009 vyučuje na Pražské konzervatoři a jako pedagog rozněž působí na pražské AMU.

Společné vystoupení obou umělců přineslo do divadla jedinečnou atmosféru, kterou si vychutnávali příznivci vážné hudby se zatajeným dechem. O to bouřlivější však byly závěrečné ovace. "Děkuji vám za koncert," přeřekl se Jiří Vodička, aby ho kolega Kasík doplnil - "za atmosféru." Za koncert děkujeme my, znělo z předních řad. "Oslnili jste nejen dospělé, ale i malé děti, dodala paní s pohledem na sotva sedmiletého klučinu, sedícího po celou dobu téměř nehnutě, jeho ruce však tleskaly jako o závod. "Bylo to moc krásný, ten koncert jsem si v programu divadla vybral sám za vysvědčení," svěřil se nám prvňáček Matěj Prokop, který doplnil, že příště přijde určitě zas. A my s ním.