Divadelní hra Elling a Kjell Bjarne aneb Chvála bláznovství vznikla podle posledního dílu norské trilogie Axela Hellstenia o chovanci psychiatrické kliniky Ellingovi. Jak se zapojí do běžného života v sociálním bytě, jenž sdílí s druhým „pacientem“ Kjellem Bjarnem? Jaké jsou nástrahy běžného života a kde jsou mantinely každého z nás s humorem popisuje zpracování hry, které do Městského divadla v Jablonci přivezlo Divadlo Palace Praha v překladu Jaroslavy Vrbové a pod režijním vedením Jakuba Nvoty.

"Víte, já sice učím chemii, takže se ode mě moc velká znalost divadelních her neočekává, ale dneska jsem nadšená. Zajímavá zápletka, jedna žena téměř stoletá, dva padesátníci a vztahy, které řešíme všichni celý život. Tomuto dílu bylo lehké podlehnout a myslím si, že o některých replikách budu přemýšlet ještě dlouho," prozradila nám Olina, která byla v divadle po více, než dvou letech a kterou představení nabudilo natolik, že si na příští sezónu zajistí do Městského divadla v Jablonci abonentku.

Erbenovy verše známe všichni, ale představení Klicperova divadla mu přidalo pohybový, hudební a dramatický rozměr, který ještě zdůraznil hloubku, syrovost ale jasnou nadčasovost klasických veršů.

…

Kromě krásných písní, které byly samozřejmě hlavní náplní večera, jsme se dozvěděli spoustu příhod ze začátků Horáčkovy strmé kariéry. "Víte, stěžejní je potkat ve správné době toho správného člověka. A to se mi, bohudík, podařilo. Jsem za třicetiletou spolupráci s Petrem Hapkou nesmírně vděčný," pokorně uvedl textař, básník, spisovatel a všestranně nadaný člověk, Michal Horáček.

Soutěžní festival Tanec srdcem 2017 představil v Jablonci choreografie dětí, mládeže i dospělých. Závěr dvoudenní přehlídky pak patřil skutečnému bonbónku v podobě inspirativního představení „Diptych“ Michala Záhory, který si za něj odnesl v roce 2016 Cenu Thálie.

"Lístky na České filharmonické kvarteto jsem dostala od manžela k MDŽ místo květiny," smála se Květa z Jablonce, která podle svých slov vážnou hudbu miluje určitě ještě víc, než třeba pugét růží. Stejného názoru byli diváci, kteří ve středu večer téměř zaplnili Městské divadlo v Jablonci, aby si poslechli hudbu Ludwiga van Beethovena, Amy Beach, Bohuslava Martinů či Leoše Janáčka. V dokonalém přednesu Štěpána Pražáka (housle), Viktora Mazáčka (housle), Jiřího Posledního (viola), Jakuba Dvořáka (violoncello) a hosta, jímž byla švýcarská flétnistka Lucie Brotbek Prochásková.

Zmíněný balet je veskrze romantický, doplněný nádhernou hudbou Adolphe Adama a vynikající choreografií. Když se přidají prvotřídní výkony tanečníků, výsledkem je dílo, které nadchne znalce baletu, ale dokáže zpřístupnit tento druh umění i těm, kteří na podobný typ představení přišli poprvé. Přestože diváci odměňovali potleskem sólisty po celou dobu představení, závěrečný aplaus zaslouženě nebral konce.

Sedmapadesát let na scéně a stále vyprodávají koncerty. A není divu - "Spirituál kvintet nikdy nebude špatný, to spíš jednou nebude," jak trefně poznamenal divák, jež na koncert nestárnoucí kapely dorazil do Městského divadla v Jablonci až z daleké Kroměříže.

Besídka Divadla Sklep byla nejen vtipná a osvěžující, ale dokázala zapojit i publikum. Protagonisté tak dokázali, že v improvizaci jsou skutečnými mistry. "Jste ti nejlepší diváci, které jsme dnes večer měli," neodpustil si ještě v závěru Milan Šteindler a pak už vyběhli s kolegy do hlediště, aby si se svými příznivci potřásli rukou osobně. Závěrečný aplaus nebral konce, posledním vystoupením byl opět tanec a my jsme si jen přáli, abychom na podobných besídkách měli také své děti.