Téměř dvouhodinová hra má dvě části, přičemž ta druhá je o dvě třídy lepší, než první, v níž dochází k takovému rozpitvávání jednotlivých okamžiků, že z toho divák musí mít po pár chvílích v hlavě guláš. Vytrvalce ovšem druhá část potěší natolik, že jdou nakonec domů s pocitem skvěle stráveného večera. A tak i já končím slovy: pokud chcete s úsměvem nahlédnout do zákulisí vysoké politiky, ústavních i zákonodárných změn a nechcete-li být ani v tomto ohledu příliš vážní, je Listopad hrou přesně pro vás. (ims)

Veselohru ´Úvěr´ režíruje Antonín Procházka, který do jediných dvou rolí obsadil osvědčenou hereckou dvojici Zounar, Blažek. Herecké duo se objevilo v podobně zaměřených komediích již několikrát a nutno říci, že se v nich pohybují jako ryba ve vodě. I tentokrát pohyby a gagy hereckých bardů vyvolávaly salvy smíchu od začátku do konce. Přestože jsou Blažek se Zounarem na jevišti sami cca 90 minut, hra nemá hluchá místa a nesklouzává k lascivnosti.

Publikum bylo ze známých Adamových písniček doslova v transu, většina tančila (až jsem se bála, že lidé popadají z balkonů na své kolegy v přízemí) a především zpívali. Zpívali vskutku parádně, hlasitě a energicky. Jako by jim Ďuricův zpěv napumpoval energii do žil. Často popisuji, že divadlo zažilo bouřlivé ovace i potlesk, ale to, co nabídly prostory kulturního stánku tentokrát, se opravdu vymyká všem mým dosavadním zážitkům a bude to velmi těžké trumfnout.

V jejich podání jsme v Městském divadle Jablonec nad Nisou měli možnost zažít nejkrásnější melodie napříč hudebními žánry. Kdo by čekal, že smyčcové nástroje zvládnou písně metalové kapely Metallica, vedle klasické hudby ´dají s přehledem´ muzikálové bonbónky, rock and roll i třeba Montiho čardáš. To vše proložené skvělým humorem a vskutku neočekávanou choreografií. A tak, přestože jsme se během famózního večera rozplývali nad mistrovstvím muzikantů a dojímali se úžasnými sondy, mezi hudebními vstupy jsme se hlasitě chechtali.

Stopadesátiminutové hře (bez přestávky) ve svižném tempu, s řadou vtipných a adresných glos a gagů a je nad slunce jasnější, že jsme se po celou dobu královsky bavili. Přestože je komedie relativně dlouhá, nemá hluchá místa a nabízí takové momenty, které máte chuť si poznamenat, abyste je nezapomněli. Rovněž scéna je velmi zdařilá, kostýmy Michaely Červenkové bezchybné a atmosféře lahodí i hudba Dalibora Kaprase.

Pikantní komedii z divadelního prostředí ´Miluji tě, tak se měj,´ přivezlo do Městského divadla Jablonec pražské Divadlo Metro. Do zhruba dvouhodinové hry o herci a režisérovi v jedné osobě, který holduje alkoholu a po letech, připravuje premiéru a jeho dávné kolegyni, s níž měl kdysi intenzivní vztah, obsadil režisér Antonín Procházka Adriana Jastrabana a Ljubu Krbovou. Přestože je mezi herci patrná vzájemná interakce, jelikož spolu řadu let působili v nekonečném televizním seriálu, na divadelních prknech byl jejich výkon až příliš klidný.

Program prvního večera roku 2023 gradoval famózním hudebním zážitkem, který milovníkům klasické hudby připravila Filharmonie Hradec Králové v čele se švýcarským dirigentem Kasparem Zehnderem. Řeč je samozřejmě o Novoročním koncertu, kterým si naše město již od roku 2012 tradičně v Městském divadle v Jablonci připomíná vznik samostatného Česka, jež právě letos slaví krásné kulaté výročí, tedy třicet let existence..

Jelikož Vánoční koncerty navazují na mimořádně úspěšnou tradici Swingových Vánoc a protože svým vánočním repertoárem navazují na dvanáctiletou spolupráci v Klubu Evergreen (v roce 2020 vyšlo stejnojmenné album, natočené právě v Městském divadle Jablonec nad Nisou), je nasnadě, že se Smigmatorem vystoupila na prknech jabloneckého kulturního stánku Dasha.

V hlavních rolích excelovali Filip Blažek s Michaelou Dittrichovou a Martin Zounar s Martinou Randovou. Propletenec hetero a homosexuálů, do něhož svérázně zasáhne bohatý strýček z Ameriky (Zdeněk Maryška), nabídl nepřeberné množství humorných situací a gagů. V podstatě jednoduchý příběh je totiž na výkonu herců doslova závislý.

Pod režijním vedením úžasného Davida Drábka a jeho ´siamského dvojčete´ Darka Krále, který si ale vzal samozřejmě na svá bedra hudbu, se na prknech jabloneckého kulturního stánku rozehrál příběh, jenž je napůl fikcí a napůl osobní zpovědí hlavní představitelky. Tou není nikdo jiný, než Pavla Tomicová. Drábek se nechal slyšet, že hru psal herečce na tělo a na výsledku je to znát. Tolik hereckých poloh, jaké využije v tomto představení, jsme u Pavly Tomicové ještě neviděli. Štíhlá a opravdová Pavla se tentokrát jenom nesmála (v podstatě se neřehtala vůbec), zato do děje dala neskutečné emoce, prožitek a životní pravdu. Abychom ovšem nezapomněli na další protagonisty večera, dokonalá byla Dana Batulková coby Barbie a prvotřídní výkon odvedla i dvojice mužů Petr Konáš a Radim Kalvoda. Roztomile působila Markéta Musilová v roli malé Pipi.