Články

4 sestry Hartlovi ostudu nedělají

4 sestry Hartlovi ostudu nedělají

Punková crazy komedie o tom, že i když si pořádně lezete na nervy, je zábavnější prožít život s rodinou než bez ní. Hra o módě, dietě, touze po lásce, milostných dobrodružstvích, chlípném včelaři a překvapení v kompostu. Táta měl hodně rád ženy, takže má každá z jeho dcer jinou mámu. Ale i povahu, rozmary, potíže a touhy. Tak takto charakterizuje svoji autorskou a režisérskou hru ´4 sestry´ Patrik Hartl. Pod hlavičkou Studia Dva Divadlo Praha s ní do Městského divadla Jablonec přijela Ivana Chýlková, Anna Šišková, Lucie Pernetová, Zuzana Stavná a Roman Štabrňák. A byla to jízda. Excelentní výkony všech protagonistů diváky nadchly od první chvíle a po střechu zaplněné divadlo se doslova otřásalo smíchem, přestože, na první pohled velmi humorné, situace v sobě nesly mnohem závažnější tématiku. Po ztřeštěných Hartlových komediích jsou 4 sestry o poznání hloubavější, aniž by ztratily cokoliv ze své bizarnosti. Atmosféru příběhu dokresluje hudba Marka Doubravy, přičemž texty písní vytvořil sám autor hry. Pochvalu si zaslouží scéna Hynka Dřízhala a kostýmy Agnieszky Páté - Oldak.

Šašek a syn vyprodali divadlo

Šašek a syn vyprodali divadlo

Na veleúspěšné představení Šašek a královna, kde excelují s expartnerkou Chantal Poullain, navázal Bolek Polívka s divadelní hrou Šašek a syn, v níž účinkují s jejich společným synem Vladimírem v hlavních rolích. Šašek a syn popisuje ve stotřiceti minutách ´převýchovu´ mladého šlechtice v šaška, to vše za trest a v sedmi obrazech. A že se tohoto nelehkého úkolu zhostí sám ´Král šašků´ je nad slunce jasnější. Autorskou hru si Polívka sám režíruje a na výsledku je to znát. Lehkost a promyšlenost dialogů, vzájemná symbióza všech protagonistů a v neposlední řadě nepřehlédnutelná interakce otec/syn nabízejí nespočet míst k zamyšlení, přestože se královsky bavíte od začátku až do konce. Bolkova schopnost improvizace a umění vybruslit z jakéhokoli zádrhelu s humorem je až zázračná a spojení s talentovaným a nejen pohybově velmi nadaným synem Vladimírem rozechvívá ty správné emoce.

Sklep v divadle obstál na výbornou

Sklep v divadle obstál na výbornou

Sklep. Tedy Divadlo Sklep. Kdo by je neznal. Herce, kteří se původně scházeli ve sklepních prostorách domu babičky Davida Vávry. Ten dal spolu s Milanem Šteindlerem vzniknout spolku, který baví diváky dodnes. Vávra, Šteindler, Jiří Fero Burda, Jana Hanáková, Tereza Kučerová, Lenka Vychodilová a další se sešli v Městském divadle Jablonec, aby pobavili po střechu zaplněný kulturní stánek pestrým patchworkem scének, písniček tanců, skečů a gagů, který nese souhrnný název Besídka, a který je každoročně obměňovám těmi nejlepšími nápady v podání jejich autorů. Režie Besídky je tedy kolektivní a povětšinou zahrnuje aktuální témata. Mezi ta hlavní se letos bezesporu řadí Audience u královny, nechyběla nadčasová pohádka O Sněhurce, vyprávěná za pomoci lahví od alkoholu, Labutí jezero uklízeček a další. Publikum, očekávající dobrou zábavu, se smálo již od první chvíle a salvy smíchu se následně stávaly stále hlasitějšími. Osobitý duch představení prostě nezklamal ani tentokrát a tak se, vedle herců, dokázali odvázat i diváci.

Pazourova klavírní improvizace v úchvatné podobě

Pazourova klavírní improvizace v úchvatné podobě

Večer, rozdělený na dvě části, přinesl například Smetanovu Vltavu v mnoha podobách a stylech, originálním způsobem ztvárněný klavírní koncert b moll Petra Iljiče Čajkovského, variace na skladby Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka, George Gerschwina a dalších autorů. Po přestávce došlo na přání, která si na připravené lístečky napsali přítomní diváci. A věřte, že klavíristu nešetřili. A tak ve druhé púlce zazněla improvizace na lidovou píseň, Měsíční sonátu, ale i Sladké mámení z filmu ´S tebou mě baví svět´ a samotný závěr patřil rytmickému a divokému Bugatti stepu. To vše podané samozřejmě s neobyčejným mistrovstvím, ale i s emocemi, které Pazourovi doslova protékají mezi prsty a atmosféra je tak nabitá, živelná a citová, že nebylo ojedinělé, vidět přítomné dámy s kapesníčky u oka. Je nasnadě, že v závěru nevšedního koncertu publikum vyjádřilo svoji spokojenost vestoje, a to bouřlivými ovacemi. Ani tím si však zpět famózního interpreta nepřivolalo. Není divu, Jiří Pazour s jedinou přestávkou přednášel své pojetí hudby neuvěřitelných stodvacet minut.

Nylonky a Melody Makers rozparádily divadlo

Nylonky a Melody Makers rozparádily divadlo

Swing nylonového věku, takový byl podtitul programu, s nímž přijel do Městského divadla Jablonec Ondřej Havelka a ´JEHO MELODY MAKERS´. Famózní večer s překrásnými písněmi poválečného období, pojmenovaného vzletně Nylonový věk, se nesl ve znamení prvotřídní muziky, specifického a lehce ironického Havelkova humoru i tanečních čísel, které dávaly zapomenout na Havelkův skutečný věk. Zpěvák, herec, režisér, tanečník a muzikant, jemuž bude v letošním roce šestašedesát let, opravdu vypadá, jako by snídal elixír mládí a jeho elán, entusiasmus a zároveň neuvěřitelně milá vstřícnost z něho dělají osobnost, která nemá v českém showbyznyse obdoby.

XIV. Reprezentační ples Městského divadla Jablonec s noblesou a vkusem

XIV. Reprezentační ples Městského divadla Jablonec s noblesou a vkusem

Ples zamilovaných, tak zněl podtitul letošního Reprezentačního plesu Městského divadla Jablonec nad Nisou, v pořadí již XIV.. Ten se snad ani nemohl konat jindy, než na Valentýna. 14. únor je svátkem zamilovaných a tak se v Jablonci sešli ti, kteří milují kulturu, divadlo, tanec, společenské klábosení, dobré jídlo a pití a k tomu všemu i svého partnera/rku. A o tom, že honosnou společenskou akci v jabloneckém kulturním stánku zorganizovat umí, o tom už si cvrlikají i vrabci na střeše. A tak na přítomné čekal červený koberec, překrásně vyšňořený secesní stánek, welcome drink, profi focení pro každý pár a především pohodová hudba k tanci i poslechu spolu s bohatým kulturním programem.

Olympic proměnil secesní divadlo na rockový klub

Olympic proměnil secesní divadlo na rockový klub

Kdo by je neznal. Mladí, staří, muži, ženy, všichni si tu a tam zanotují některou z pecek nestárnoucí rockové kapely Olympic, která na naší hudební scéně působí již neuvěřitelných sedmapadesát let. A právě tato legenda přijela do Jablonce ukázat, jak vypadá nehynoucí energie a proklatě dobrá muzika. Petr Janda hned v úvodu prozradil, že má na Jablonec mnoho vzpomínek, kdysi jezdil do hotelu Corso a rád by nám to vyprávěl. Bohužel prý nejde o historky publikovatelné před našlapaným kulturním stánkem, ale maximálně před hrstkou nejbližších kamarádů.

Edith a Marlene v dechberoucím příběhu

Edith a Marlene v dechberoucím příběhu

Obsazení Hany Seidlové v roli Piaf a Renaty Drössler coby Dietrich se ukázalo jako nadmíru zdařilé. Především Hana Seidlová si zaslouží velikou poklonu za procítění a doslova živočišné nasazení, které v sobě Edith Piaf měla a které dokázala zpívající herečka napodobit velice věrně. O něco nevděčnější roli ztvárnila Renata Drössler, jejíž postava Marlene Dietrich měla oproti ´Piafce´ trochu ´upozaděnou´ úlohu na to, že se jednalo bezpochyby o první velkou německou hvězdu, která se dokázala prosadit v Holywoodu, která měla mnoho slavných milenců a byla známá nejen svým zpěvem, ale také uhrančivým pohledem. Drössler se však dokázala i s příkřejší a méně emotivní polohou popasovat a v roli Marlene byla skvostná.

Gondíková s Langmajerem: Do smrti spolu

Gondíková s Langmajerem: Do smrti spolu

Zcela vyprodané divadlo tak mělo možnost zhlédnout představení prošpikované brilantními dialogy, vtipnými metaforami a především výkony obou protagonistů.. U Jiřího Langmajera se skvělé herectví dalo předpokládat, ale Adéla Gondíková, veřejnosti známá především ve dvojici se svým bratrem, svým výkonem příjemně šokovala. Její nasazení, smysl pro ironii i živelnost, dodaly veselohře ty správné grády a nedalo se nevšimnout si vzájemných pohledů dvojice, která na sebe ´prostě slyší´.

Furianti nabídli patchwork klasiky a moderny

Furianti nabídli patchwork klasiky a moderny

Kdo by neznal Stroupežnického nesmrtelné dílo Naši furianti. A právě tuto klasiku klasik si vzalo na paškál Klicperovo divadlo Hradec Králové. Režie Petra Štindla připravila divákům pozoruhodný koktejl klasiky a moderny, který publikum rozdělil již v prvních minutách více než dvouhodinové hry. Zatímco jedna půlka přítomných kroutila nechápavě hlavou, druhá se naopak smála na celé kolo. A na pódiu vedle sebe poskakovaly osoby v elasťákách i dobovém oděvu. Zněly známé repliky a vedle toho zpěv Heleny Vondráčkové, či Karla Gotta, jako archaismy měly zřejmě působit slovesné patvary, ale podstatou toho všeho byli a jsou Furianti. Tedy ti, kteří se objeví na každé návsi, v každé skupině, jsme to my všichni.

Nadcházející představení

  • VÁNOCE S MAGDALÉNOU 2026 - TICHÁ NOC SVATÁ NOC
    13.12.2026 od 17 hodin

Naši partneři