Role dvou hlavních protagonistek jsou autorem psány přímo na tělo Dagmar Peckové a Báře Hrzánové a na výsledku je to znát. Vedle překrásných árií a osobité choreografie vyplula na povrch ještě jedna věc. A tou je živelnost obou dam. Tu bychom ještě předpokládali u Báry Hrzánové, operní pěvkyně Pecková však v sobě rovněž nezapře horkou krev a temperament. A tak se na pódiu zpívalo, tančilo, nešetřilo humorem a nefalšovanou zábavou a radostí a v publiku to zase řičelo smíchem a výkřiky bravo, a to bezmála po celou dobu sedmdesátiminutového představení. To se, díky obrovské vytíženosti dvou hlavních představitelek, hraje pouze výjimečně a možná i proto byli návštěvníci po střechu zaplněného kulturního stánku napjatí, co jim tento netradiční divadelní formát nabídne.

Komedii Edwarda Taylora ´Co takhle ke zpovědi´ přivezla do Městského divadla Jablonec nad Nisou Agentura Harlekýn Praha v úpravě a režii Vladimíra Strniska. Scénu a kostýmy má na svědomí Josef Jelínek, za překladem stojí Martin Fahner. Po poněkud pomalejším rozjezdu nabírala hra s pověstným anglickým humorem postupně na obrátkách a ve druhé polovině představení se již publikum ve vyprodaném divadle chechtalo téměř nepřetržitě. Nárožného replika: ´Děti mají slabikáře, politici novináře,´ zazněla během dvouhodinovky hned několikrát a není divu, dokonale totiž vystihuje hlavní dějovou linku příběhu. .Mistrovství a velmi, velmi příjemný projev Petra Nárožného skvěle kontrastoval se záměrně arogantním vystupováním Jana Čenského. Příjemně působil Jakub Štěpán. Mezi dámami byla nepřehlédnutelnou Zuzana Slavíková, která se především ve druhé půli doslova vypointovala.

Městské divadlo Mladá Boleslav k nám přijíždí vždy s nějakou peckou. Tentokrát dramaturgie vsadila na známý příběh Julese Verna o tom, co způsobí jedna sázka v liverpoolském Reformním klubu, v jejímž důsledku se vážený anglický gentleman Phileas Fogg vydává na cestu kolem světa s jediným cílem. Zvládne se vrátit za osmdesát dní. Kdo by příběh Williho Fogga neznal. Každý z diváků v zaplněném kulturním stánku byl však plný očekávání, jak si s pojetím konkrétních míst a notoricky známých peripetií mladoboleslavští poradí na omezeném prostoru divadelních prken. Již při příchodu všechny ohromila krásná a důmyslná scéna Kamila Bělohlávka, která během představení ještě ´ožila´ a doslova brala dech. Režie Ondřeje Havelky dokázala dokonale navodit atmosféru doby. Jeho nezaměnitelný rukopis příběhu výrazně přispěl a neumím si představit nikoho povolanějšího, než právě Havelku. Inscenaci nechybělo nic. Městské divadlo Mladá Boleslav je vždy zárukou kvality a ani tentokrát nezklamalo. Dodalo nám, divákům, typickou ´Verneovku po Havelkovsku´, což se ukázalo být symbiózou velmi, velmi funkční. I proto si Cesta kolem světa za 80 dní vysloužila neuvěřitelně dlouhý aplaus.

Hru Johna Murrella s názvem Božská Sarah přivezlo do našeho města Divadlo Kalich Praha v překladu i režii Alice Nellis a jde o komorní, komediálně laděnou hru o posledních dnech na sklonku života kdysi slavné hvězdy a skandalistky. Alice Nellis však příběh pojala niterněji, s citem pro detail a obsazení obou rolí se ukázalo být velmi šťastnou volbou. K prasknutí nacpané divadlo donutila dvojice Janžurová Ozorovič nejen k hlubokému zamyšlení nad samotnou lidskou existencí, ale i k bouřlivému potlesku. Ten byl především oceněním výkonu naší herecké hvězdy a jejich mistrných deklamací. Při závěrečných děkovačkách došlo i na standing ovation, kterým odměnili diváci herecké výkony obou zúčastněných. A veliké vzdušné srdce s řadou vzdušných polibků, které poslala Iva Janžurová do publika, byly dokonalou tečkou za skvostným představením.

Kašpar, Melichar a Baltazar, tři mudrci, které Betlémská hvězda dovedla až k novorozenému Ježíškovi, aby se mu poklonili a darovali zlato, kadidlo a myrhu, tedy to nejcennější, co tehdejší společnost uznávala. Od té doby patří svátek Tří králů k závěrečnému, dvanáctému, dni Vánoc. .A to nejjímavější tříkrálové odpoledne, jaké si jen umíte představit, připravilo pro své příznivce i letos Městské divadlo v Jablonci. Již po dvaadvacáté se na jeho prknech sešly dětské sbory Jablonecka, aby si zpěvem nejen vánočních písní připomněly atmosféru doznívajících svátků. Zpívaly tu děti sotva tříleté až po náctileté slečny, které se od těch školkových let zpěvu věnovat nepřestaly.

Hlavního hrdinu, divácky oblíbeného a na divadle nepříliš úspěšného, Boba Barela hraje Michal Dlouhý, a to přesně dle popisu scénáristy, tedy tak, až z něj pot stříká. Jeho agent (Kamil Halbich) věnuje veškerou svoji energii, aby egocentrického herce´procpal´ do těch největších rolí. I on má ovšem své tajmství. Velice příjemné a civilní Halbichovo herectví ostře koresponduje s ´divadelnictvím´ Michala Dlouhého a za zmínku stojí i výkony vedlejších postav, tedy Roberta Jaškówa alias ředitele Zlaté kapličky, Natálie Řehořové v roli dramaturgyně Národního divadla, Miroslava Hrušky alias ´hocha pro všechno´ Mirečka a Davida Punčocháře. Zatímco večer je naservírován publiku jako ´divácká oddechovka´, herci si zcela jistě sáhnou na dno svých sil. A jelikož se vše točí okolo života a smrti jednoho divadelního kritika, nepíše se mi tentokrát moje recenze vůbec lehce :-D Zbývá mi doufat, že to ´zmáknu´ aspoň tak, jak to ve hře ´ustál´ kritik Hartman (skvělý David Punčochář).

Cena města PRO MERITIS byla letos udělěna dvěma osobnostem. In memoriam ji obdržel Ivan Ullsperger, dlouholetý trenér mládeže, atlet Zátopkovi éry. Druhým oceněným se stal Tomáš Pospíšil, sbormistr úspěšného DPS Juventus Gaude. Jiří Čeřovský s manželkou se rovněž přivítali osobně s návštěvníky Novoročního koncertu, který se v Městském divadle Jablonec těší velké oblibě již dlouhá léta, a popřáli všem úspěšný a pohodový rok 2020. Po welcome drinku už ovšem přítomní s očekáváním zaplnili kulturní stánek do posledního místečka, aby si v tento sváteční okamžik plnými doušky vychutnali všechny lahůdky, které si pro ně Filharmonie Hradec Králové v čele s dirigentem Kasparem Zehnderem připravila. V letošním roce vsadila filharmonie na spolupráci s vynikající Analií Selis, která vedle prvotřídního a precizního přednesu nabídla i emocemi doslova našlapaný projev. A tak se z pódia linuly skladby A. Piazzolly, J. C. Cobiána, F. Canara, C. Gardelači E. S. Discrépoly. Úspěch si hudebníci vysloužili obrovský, náročné publikum dýchalo uspokojením a celým večerem se nesl bouřlivý potlesk.

"My vám každoročně vozíme nějaké překvapení a tím dnešním je naše tělesná teplota, která se pohybuje u všech členů kolem devětatřiceti stupňů. Jedinou výjimkou je Tonda, který už je fit a který ten chřipkový bacil mezi Fešáky zatáhl," vysvětloval v úvodu večera Tomáš Linka a ostatní muzikanti horlivě přitakávali. Protože jsou to ovšem mnoha desetiletími protřelí profíci, nemůže je nějaká viróza zaskočit. A tak spíkr Pavel BEZI Bezouška (dramaturg Country radia) uváděl jeden hit za druhým, zavzpomínali jsme na Fešáky, kteří se na nás již dívají shora, se zájmem si vyslechli i Linkovu novinku a Vánoční písničky, které mají v tomhle country kabátě nezaměnitelný šmrnc. Krom poukazování osazenstva druhého balkonu, že tam špatně rozumí textům se obecenstvo královsky bavilo, k čemuž jistě významnou měrou přispěl i host saloonu, imitátor Petr Martinák. Ten na pódium přivedl i slavný Jakešův projev o bojlerech a Haničce Zagorové, Miloše Zemana, Václava Klause a mnohé další. V rámci koncertu měli diváci možnost vybrat tři nejlepší z celkových čtyřiadvaceti skladeb a dozvěděli se, který z tipujících předešlého koncertu v Ústí nad Labem získává cenu. Jablonecký příznivce Fešáků se vše dozví zase na příští akci, tentokrát v Plzni.

Hru významného francouzského divadelníka Joela Pommerata ´Znovusjednocení Korejí´ přivezlo do Jablonce Divadlo Rokoko Praha v režii Eduarda Kudláče a nabídlo hvězdné obsazení. Dana Batulková, Veronika Gajerová, Anna Kameníková, Monika Zoubková,Lucie Žáčková, Hanuš Bor, Jiří Hána, Karel Heřmánek ml., Petr Konáš a Jan Vlasák rozehráli leporelo o lásce i vztazích, které všichni prožíváme teď a tady. Kudláčova režie spolu s dramaturgií Michala Zahálky nabídla jasné situace v jasném a bezkudrdlinkovém podání, to vše doplněné skvostnou hudbou, jenž má na svědomí Ivan Acher.

To se takhle vezmou tři sametové hlasy, jeden dokonalý kapelník, saxofonista, klarinetista atd. i s jeho Big Bandem a k tomu se přidá spousta dobré muziky, měrou vrchovatou i umu, dobré nálady a to vše se umístí do krásných prostor, ideálně v předvánočním čase. Tak nějak by asi Magdalena Dobromila Rettigová popsala svůj nejlepší vánoční recept a přesně takhle bychom ho popsali my, díváci, kteří jsme se sešli v Městském divadle v Jablonci, abychom si vychutnali koncert par ecxellence, tedy Swingové Vánoce 2019. S oblíbenou akcí jezdí do našeho města Jan Smigmator s Felixem Slováčkem a jeho Big Bandem před nejkrásnějšími svátky roku již pravidelně. Tentokrát byly jeho hosty Jitka Zelenková a Dasha.