Jejich kořeny sahají až k dechovému orchestru Železničář, v němž se setkávala většina muzikantů Liberecka. Jeho součástí byla známá dechovka Liberečanka, která dala vzniknout Big Bandu Luboše Ottla. Luboš Ottl pak v roce 2010 předal kapelu svému synovi Markovi a vzniklo seskupení, o němž je řeč. Big O´Band Marka Ottla, který svým Vánočním koncertem vyprodal Městské divadlo v Jablonci nad Nisou. Hudebníci rozezněli své nástroje v originálních aranžích kapelníka Marka Ottla a akce nabídla skvěle sehrané těleso, překypující energií a radostí z hudby. Krom opravdových hudebních bonbónků nabídli muzikanti i veselý způsob vlastní prezentace, když každá sekce orchestru zapískala nějakou Vánoční koledu na dětské dřevěné flétničky a diváci se otřásali smíchy. Přesto hbitě hlásili, která že koleda právě zazněla a když se do jejího zpěvu daly členky libereckého DPS Severáček, které byly na pódiu v roli hosta, neváhalo publikum ani chvíli a hlasitě si všechny ty známé melodie zazpívalo s nimi. Známé světové hity přišel zazpívat i Dan Bárta.

Paní má se má, Jaro, Nádraží, Dárek vánoční, či jedna z nejkrásnějších písní, která byla kdy složena, jak podotkl programový ředitel Country rádia a moderátor večera Pavel BEZI Bezouška, „Tam u nebeských bran“. Samozřejmě, teď už každý ví, že je řeč o legendě české country hudby - Fešácích. Hostem Fešáků byla Hanka Mladá, která sklidila bouřlivé ovace a ty úplně největší si získala její skladba Půl a půl. Zpěvák skupiny Rekonvalescence, Jiří Halada, zase bravurně vystřihl písně Jindřicha Šťáhlavského a všichni společně si i s publikem zanotovali koledu „Nesem vám noviny“, po níž následoval ohlušující potlesk a bardi naší country scény se od některých dokonce dočkali standing ovation.

Čechomor je skupinou, hrající ve velmi netradičním pojetí české, moravské a slovenské lidové písně. A lidé je milují. Do Jablonce přijelo toto hudební těleso v rámci svého Vánočního koncertu Kooperativa Tour 2017 a jako hosta s sebou přivezlo zpěvačku Martinu Pártlovou. Zmíněné spojení se ukázalo jako velice šťastné. Martině to s Čechomorem sluší nejen esteticky, ale především hudebně. Koncert samotný nabídl nové hity i staré známé šlágry, které po střechu natřískané divadlo oceňovalo obrovským potleskem, zpěvem i rytmickým podupáváním. A Čechomoru to šlapalo ostošest, tak jak jsme na to u něho zvyklí. Když připočteme ještě velmi povedenou světelnou show a vánoční atmosféru, dostáváme se k prožitkům, které stojí za to a na něž budeme vzpomínat ještě dlouho.

V hlavní roli jsme viděli méně známého Ondřeje Kavana. Ten v roli „vůdce“, probudivšího se v berlínském parku 25. září 2016, doslova exceluje. Jeho gesta, mimika i tón hlasu samotného Hitlera nijak neparodují, naopak přesně popisují jeho sílu. Brilantně podaná satira, která však v konečném důsledku nahání strach, nenechá diváky vydechnout. Nemá totiž slabá místa. Hitlerovy projevy, podané s patřičným zapálením pro věc, jsou až mrazivě současné a nutí k zamyšlení nad správností našich postojů.

Josef Dvořák, který se zřejmě opravdu narodil s blánami mezi prsty a zvučným berekeke místo pláče, na jevišti doslova zářil. Jeho svěžímu, hravému a příjemnému herectví sekundovaly naprosto dotažené pohyby a schopnost improvizace, která přinášela salvy smíchu, a to i v okamžicích, kdy Karlu Gultovi, alias otci Novákovi, vypadl text. Kdybych řekla, že je inscenace „Čochtan vypravuje“ oddychovkou, nevystihovalo by to úplně její dopad. Jedná se o brilantně vyšperkovanou komedii, u níž vám prostě nezbude na mračení čas. "Ať je svět jakýkoliv, vždycky si ho můžeme udělat lepší. Buďte na sebe hodní, usmívejte se na sebe i na ostatní a život bude veselejší," podotkl závěrem s rozzářenýma očima Josef Dvořák a jeho slova téměř zanikla v obrovském aplausu. Děkovačky nebraly konce a tak se stalo, že když se diváci rozhodli pro standing ovation, herci již zůstali za oponou a tuto pochvalu již bohužel nezaznamenali.

Proč? Proton. Proton bývala kdysi na Ostravsku kapelou, která měla, krom velkých cílů, i vokalistku Marušku Rottrovou, tehdy začínající mladičkou zpěvačku. Když se za ní do Ostravy vydá udělat rozhovor Petr Marek, dostane se mu do ruky magnetofonový pásek s původní nahrávkou Protonu, kapely, o níž nikdo nic neví. Postupným odkrýváním souvislostí se nestačíte divit, kolik známých jmen současné české hudební scény, se v příběhu objeví. Mihne se tu například Jarek Nohavica, Radek Pastrňák, Richard Krajčo, Lešek Wronka, či Petr Ostrouchov. Svérázné pojetí, propracované dialogy, nabízející až Cimrmanovskou poetiku, v níž se proplétá realita s fikcí, nabídlo svým příznivcům Divadlo Vosto5 Praha v režii Ondřeje Cihláře a Městské divadlo v Jablonci tento neotřelý formát dokázalo ocenit jaksepatří. Jevištní rozhlasová reportáž přilákala tentokrát do místního kulturního stánku převážně mladé publikum, které se představením doslova prosmálo a závěrem dopřálo protagonistům obrovský aplaus.

Mohli bychom začít popisem zcela ojedinělé formy a směru současné populární hudby, kterému se věnuje, mohli bychom vyzdvihnout fakt, že krom „chytré nahrávací krabičky“ je Ondřej Ruml na pódiu zcela sám a mohli bychom takových neobvyklostí zmínit celou řadu. Já bych se ale tentokrát zaměřila přímo na osobu jabloneckého rodáka a úspěšného muzikanta Ondřeje Rumla jako takového. Když tento štíhlý, vysoký muž (chtělo by se říct spíš mladík, přestože v občance má rok narození, kterému se nechce věřit), je ho rázem všude plno a patří mu celé divadlo. Krom pusy, která mu „jede“ i mimo zpěv, nepřehlédnete jeho taneční kreace, u nichž se nabízí otázka, zda jde o vrozené vlohy, nebo jde o práci jeho krásné exotické manželky. Na pódium Městského divadla v Jablonci přišel Ondřej Ruml v džínách, košili a vestičce a nutno říct, že mu podobný styl oblékání padne víc, než jeho typický outfit se sáčkem.

Strhující divadelní inscenace Želary, s níž přijelo do Jablonce Divadlo Rokoko Praha, patřila v divadelním bulletinu do kategorie náročného diváka a troufnu si říct, že na své si tu tentokrát přišel Každý. Úspěšný film na motivy románu Květy Legátové získal mnohá ocenění a tak bylo publikum zvědavé, jak se s tím dramaturgie Věry Maškové a režie Pavla Kheka dokázaly vypořádat. Výsledek byl naprosto ohromující, především režii nebylo co vytknout a když se k tomu přidala nádherná, typická hudba obyvatel slováckých hor a dotažená scéna, naskytl se přítomným jasný obraz zastrčené horské vesničky, plné hříchu a svérázných postav, v období druhé světové války, který se filmu otrocky nedržel, přesto dokázal jasně vystihnout atmosféru doby a příběhu samého.

Koncert mladých talentovaných operních pěvců představil pod názvem ´Hurá do opery´ v Městském divadle v Jablonci trojici vybraných účastníků Burzy mladých pěvců 2017. Na pódiu se střídali Daniel Klánský (basbaryton), Petra Koliášová ( mezzosoprán) a Soňa Godarská ( soprán) v blocích, rozdělených dle země původu přednášených operních melodií. Mluveným slovem večer provázela Radmila Hrdinová, která krom stručného popisu děl nabídla i zajímavé informace o jejich autorech. Opomenout nelze ani Augustina Kuželu, pedagoga Pražské konzervatoře, jenž se protagonistům postaral o klavírní doprovod.

Návrat ledové královny se chystá na 20. prosince do Městského divadla v Jablonci nad Nisou. Tak zní totiž podtitul v pořadí XXIV. Adventního koncertu DPS Vrabčáci. Jak již název napovídá, pohádkovým večerem se prozpívají děti z DPS Vrabčáci a Vrabčata, pod vedením sbormistra Mgr. Pavla Žura a doprovodu klavíristky Romany Halamové. Na prknech místního kulturního stánku se se svým repertoárem objeví rovněž partnerský Plzeňský dětský sbor B. Smetany se sbormistryní Bedřiškou Koželuhovou a klavírním doprovodem Dany Pytelkové.